Výzkum odborníků z FTZ ČZU ukázal, že extenzivní pastva za využití velkých spásačů vede ke statisticky významnému poklesu počtu klíšťat na spásaných plochách. Dále jsme zjistili, že exotická zvířata chovaná na farmách v České republice přicházejí do styku s klíšťaty a mohou se nakazit klíšťaty přenášenými patogeny.
V uplynulých třech letech se výzkumníci Fakulty tropického zemědělství zabývali tím, jak správný managment krajiny může ovlivňovat riziko spojené s klíšťaty a jimi přenášenými nemocemi. Výsledky ukázaly, že extenzivní pastva za využití velkých spásačů vede ke statisticky významnému poklesu počtu klíšťat na spásaných plochách. Tento způsob managmentu krajiny se proto ukazuje být účinným nejen z ekonomického hlediska a z hlediska udržování biologicky rozmanité krajiny, ale i z hlediska řízení rizik spojených s klíšťaty a jimi přenášenými onemocněními. Vzhledem k tomu, že se v podstatě jedná o opětovné zavedení velkých spásačů do jejich přirozených, původních ekosystémů, ze kterých byly vytlačeni člověkem, je možné použít tuto metodu i při snižování rizik spojených s klíšťaty v oblastech, ve kterých je účelné minimalizovat přítomnost lidí a lidských aktivit.
Naše výsledky dále ukázaly, že exotická zvířata chovaná na farmách v České republice přicházejí do styku s klíšťaty a mohou se nakazit klíšťaty přenášenými patogeny. Zatím není jasné, jakou (jestli vůbec nějakou) roli mohou exotická zvířata hrát v ekologii klíšťat a jimi přenášených patogenů, nicméně s rostoucím počtem těchto zvířat v České republice by se situace měla nadále monitorovat. Další zajímavou otázkou, která si zaslouží podrobný výzkum je i možnost alternativního přenosu klíšťaty přenášených patogenů mezi zvířaty a potencionálně i na lidi.
Více informací o tomto výzkumu si můžete přečíst v přiložené výzkumné zprávě. V současné době jsou připravovány odborné vědecké články, které detailně popíší výsledky těchto studií.