Na naší planetě je popsáno přes 6 500 druhů virů. Těch neznámých však může být mnohonásobně více – podle odhadů jen savci hostí statisíce druhů. Jsou mezi nimi i koronaviry, z nichž ten s názvem SARS-CoV-2 nyní paralyzuje svět lidí v podobě pandemie nemoci covid-19.
„Ukázalo se, jak je náš moderní globální svět ohromně propojený. Sledovat šíření koronaviru z kontinentu na kontinent je fascinující. A zároveň hodně strašidelné,“ říká virolog RNDr. Jiří Černý (36), Ph.D., z Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze.
Snad denně se objevují o novém koronaviru nové informace. Co vás v poslední době zaujalo nejvíce?
Z pohledu terénního virologa a člověka, který se zabývá tím, jak vznikají nové druhy virů a jaké jsou jejich vztahy s prostředím, je zajímavé sledovat všechny studie, jež byly udělány na evoluční historii tohoto viru. Jak moc je příbuzný se SARS-CoV-1, který před 17 lety způsobil pandemii SARS. Už od té doby víme, že jemu příbuzné viry cirkulují v netopýrech ve východní a v jihovýchodní Asii. Visel nad námi Damoklův meč další velké pandemie. A před rokem to prostě přišlo.
Svět se ze situace kolem SARS z let 2002 a 2003 nepoučil?
Jak který. Mohli jsme v předchozích měsících sledovat situaci na Tchaj-wanu, v Japonsku nebo v Jižní Koreji, a tam je vidět, že oni se poučili. Rychle začali nosit roušky a dodržovat všechna potřebná opatření. A je strašné, jak moc byly Evropa i Amerika bezradné, když neměly s pandemií přímou zkušenost. A roli v tom hrála Čína, která se zpočátku výskyt nového koronaviru pokoušela ututlat. To byla velká chyba. Na druhou stranu potom Číňané napřeli veliké úsilí, aby šíření nákazy na svém území zpomalili.
Vyjasnilo se už jednou provždy, zda má nový koronavirus přírodní, či laboratorní původ?
Virus stoprocentně není vytvořený uměle. Vyvinul se působením přírody. Nemůžeme ale určit, zda s ním přišli poprvé do kontaktu lidé na tržišti v čínském Wu-chanu, kde se prodávali volně žijící živočichové jako netopýři, cibetky, luskouni a další, nebo platí spíše druhá teorie, že virus unikl z laboratoře. Že ho Číňané předtím našli v přírodě, kultivovali a on jim unikl. To se musí ještě vyšetřit a je to práce spíše pro nějaké státní orgány či tajné služby, na to vědci odpověď nenajdou.
Netopýři se vzhledem ke své genetické výbavě stali ideálním rezervoárem některých virů. Virus se v jejich organismu množí, je vylučován do tělních tekutin, ale netopýra neohrožuje na životě.
Platí, že zdrojem lidských nemocí virového původu jsou hlavně zvířata? Samozřejmě, a nejen virových. Velká většina lidských chorob pochází od zvířat. V dávné evoluční historii lidé totiž prošli obdobím, kdy byla jejich populace na světě velmi malá, a díky tomu se zredukovalo i množství patogenů, jež jsou původně výhradně lidské.
Důležitý pak byl okamžik, kdy přišla neolitická revoluce (před 10 tisíci až 12 tisíci lety se do té doby migrující „lovci a sběrači“ začali usazovat na jednom místě, pěstovat obilí a další plodiny, jíst jinou stravu a chovat dobytek, pozn. red.). Lidstvo začalo zvířata chovat jako domácí a nestýkalo se s nimi už jen náhodně při lovu. V té době na nás přeskočilo velikánské množství nemocí, které my dnes chápeme jako běžně lidské a u kterých jsme až donedávna neznali jejich původní zvířecí rezervoár. Například pravé neštovice nebo spalničky.
|
|
Čím jsou viry pro člověka tak nebezpečné?
Virus se jako jakýkoliv jiný patogen nebo parazit nesnaží svého hostitele zabít, chce ho využít jen jako prostředí, v němž by se mohl dále množit. Viry, které jsou s námi už hodně dlouho, například herpetické viry (původci oparů, planých neštovic a podobně, pozn. red.) se naučily s člověkem souznít a používat ho jako rozmnožovací zkumavku. A příliš mu neškodit. Protože když hostitele zabijete, pak vám nezbývá než si najít jiného nebo s ním zemřít.
A pak jsou tady nové druhy virů, které ještě na člověka tolik zvyklé nejsou. Je to, jako když kdysi osadníci přišli do Ameriky, kde byla obrovská stáda bizonů, a člověk se je pokoušel agresivně vybít. Bylo jich tolik, že se nestaral o to, co s nimi bude. A stejně se chová nový koronavirus. Má strašně moc hostitelů, všichni jsou takzvaně imunologicky naivní, což znamená, že nemají přirozenou ochranu. A koronavirus si může vybírat, přeskakovat na jiné hostitele a je mu jedno, jestli ty původní zabije, protože má k dispozici velké množství nových.
Jenže pak nastane okamžik, že virus dojde k metě, kdy už díky promoření populace moc případných nových hostitelů není. A masové pandemie se zastaví. Virus je poté evolučně tlačen k tomu, aby se začal svým hostitelům přizpůsobovat.